Hypoxicko-ischemická encefalopatie

   Akutní a subakutní poškození mozku, které vzniká v perinatálním období  —  intrauterinně, intra partum i postnatálně. Mozek je poškozen nedostatkem kyslíku. V mechanismu poškození se uplatňují jak hypoxemie (nízká hladina kyslíku v arteriální krví), tak ischémie (snížení krevního průtoku). V patogenezi hraje důležitou roli i selhání mozkové autoregulace (schopnost udržovat konstantní průtok krve mozkem při výkyvech tlaku) u asfyktických novorozenců.

   Během perinatálního období vzniká hypoxemie a/nebo ischémie při asfyxii. Řada příčin je vyjmenovaná výše. Pouze v 10% případů lze poškození mozku datovat do postnatálního období. Příčinou jsou poruchy orgánů zajišťujících oxygenaci tkání tj. plicní patologie (obstrukce dýchacích cest, tracheoezofageální píštěl, pneumothorax, pneumonie, hypoplázie plic, brániční hernie) i příčiny mimoplicní (srdeční vady, srdeční selhání apod.).

   Poškození CNS má mnoho podob. Rozsah a rozložení změn závisejí na vývojovém stádiu, délce a stupni asfyxie. U nezralých novorozenců je poškozena především bílá hmota. Poškození mozkové kůry je typické pro zralé novorozence. Hypoxické a ischemické poškození hluboké mozkové šedi tj. bazálních ganglií, thalamu a mozkového kmene postihuje nevýběrově jak zralé, tak nezralé novorozence.

   Těžká hypoxicko-ischemická encefalopatie má smrtnost 50 – 75%. Většina úmrtí nastává v prvních týdnech života v důsledku multiorgánového selhání, kardiorespirační zástavy nebo zápalu plic. Velká většina přežívajících má závažné následky v podobě mentální retardace, epilepsie, dětské mozkové obrny či kombinace těchto stavů. Děti s anamnézou lehké či střední HIE mívají častěji školní obtíže a projevy hyperaktivity (ADHD), i když nález na mozku může být negativní.